PP Hrnčířské louky
Jižně od Prahy, kousek od Šeberova, se nacházejí Hrnčířské louky. Jde o chráněné území zahrnující soustavu pěti rybníků a mokřadních luk. Od severu k jihu se jedná o Šeberovský rybník, Brůdek, Jordánek, Jordán a Hrnčířský rybník, které spojuje Kunratický potok. Lokalitu využívají místní obyvatelé k procházkám či venčení pejsků.
Z rostlin zde můžete najít trávy jako je kostřava luční, lipnice obecná, dále rdesno hadí kořen, tužebník obecný, kyprej vrbice či kozí brada. Na mokřadních loukách uvidíte na jaře kvést sytě žlutý blatouch bahenní.
Tato lokalita o ploše 30 hektarů je zajímavá také tím, že se zde na tahu vyskytují rozmanité druhy ptáků, zejména bahňáků, např. bekasina otavní, kulík říční či jespák bojovný, nebo čápů, kteří hledají potravu právě na vlhkých loukách či polích. Ze stálých opeřenců byste tu našli koroptev polní či čejku chocholatou, kteří zde mohou hnízdit.
Na rybnících najdete hnízdo labutě velké. Slípka zelenonohá s červenožlutým zobákem hnízdí na rozdíl od labutí dost skrytě, většinou si vybírá hustější keře nad vodou. Z dalších druhů, které hnízdí na vodě byste tu mohli vidět lysku černou, které lidí říkají potápka, protože je každou chvíli pod vodou, kde ze dna sbírá rostlinnou potravu.
Lokalita přitahuje také zástupce bezobratlých, jako jsou motýli, blanokřídlý hmyz apod. Najít tu můžete např. babočku kopřivovou, babočku paví oko, nebo modráska bahenního a očkovaného, kteří jsou vázáni na krvavec toten.
Z obojživelníků byste tu našli skokana skřehotavého, čolka obecného, nebo kuňku obecnou. Kdo z vás by si nevybavil větu ze známého filmu Na samotě u lesa: „Radime, vejš.“
PP Milíčovský les a rybníky
Co by kamenem dohodil od jižního města se nachází chráněné území, které v 19. století původně sloužilo jako obora a bažantnice k honům. Nyní je místo využíváno obyvateli nedalekého sídliště k procházkám a relaxaci. Lesem vede naučná stezka o 9 zastaveních, a tak se můžete dozvědět o této lokalitě spoustu zajímavostí a děti se určitě také nudit nebudou.
K přírodní památce patří tři rybníky, Milíčovský, Kančík a Homolka a také jedna retenční nádrž Křtiny. Další dva rybníky, Vrah a Šáteček, již pod přírodní památku nespadají. Milíčovská rybniční soustava vznikla v 18. století na podmáčených loukách v prameništi Milíčovského potoka.
Pokud se rozhodnete prozkoumat největší z rybníků, a to Milíčovský rybník, určitě si všimnete, že jeho hráz prošla v nedávno rekonstrukcí. Z jeho dna bylo odtěženo bahno, hráz byla zpevněna kamennou dlažbou a byl vybudován nový bezpečnostní přeliv. Kvůli opravě byly pokáceny staré duby a vrby a místo nich byly vysázeny nové. Na severní straně rybníka, kde se nachází občasná pastvina pro domácí zvířata, vznikly nové tůňky pro obojživelníky.
Na lokalitě můžete potkat řadu chráněných druhů živočichů a rostlin. V dubové aleji na hrázi rybníka Homolka žije vzácný tesařík obrovský. Díky tomu je místo zahrnuto mezi Evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000. Za teplých letních večerů můžete zkusit štěstí a za tesaříky se vypravit, ale pozor, tento brouk je státem chráněný a nesmí se sbírat. Za zážitek ho vidět to ale určitě stojí.
Pro nadšence z řad entomologů mám ještě jeden tip, v bývalém ovocném sadu u Milíčovského rybníka můžete zkusit štěstí a v období května do června najít jednoho z našich nejhezčích brouků s kovově lesklými krovkami, krasce třešňového, který je velký jen asi 1 cm. Hodně štěstí.
Na rybnících pravidelně hnízdí lysky, kachny či labutě. Potkat zde můžete také ledňáčka, kterému se přezdívá létající drahokam, či vzácnější druhy kachen, jako je polák chocholačka, či polák velký. V lese hnízdí žluna zelená i šedá, strakapoud velký, malý i prostřední a také náš největší šplhavec, datel černý. Když budete mít štěstí, můžete v lese natrefit i na puštíka obecného, který zde hnízdí, ale žije dost skrytě. Pro zájemce se na jaře konají vycházky právě za sovami organizované Lesy hl. města Prahy.
Na jaře můžete v porostu u rybníků zahlédnout našeho nejhojnějšího hada, užovku obojkovou, která výborně plave a dovede se i dobře potápět, ale nemusíte se bát, není jedovatá.
Ostřicová louka vedle Milíčovského potoka poskytuje útočiště bezobratlým živočichům. Můžete se zde setkat s několika druhy motýlů a blanokřídlého hmyzu, jako je babočka paví oko, babočka bílé C, nebo žluťásek řešetlákový. Prvně jmenovaný je jeden z našich nejběžnějších motýlů, kterého určitě pozná každý.
Tuhle lokalitu mám ráda, díky rozmanitému biotopu má návštěvníkům určitě co nabídnout, stačí se jen zastavit a pozorovat.
Autorka textů a fotografií: Gabi Lioneska Uhrová
