Vydáte-li se jižně od Modřan, dojdete za pár minut k přírodní památce Komořanské a modřanské tůně. V této chráněné lokalitě o rozloze bezmála 13 hektarů naleznete soustavu zarostlých protipovodňových nádrží z 19. století. Díky nim se zde vytvořily vhodné podmínky pro udržení lužního lesa – tedy velké množství podzemní vody a záplavové cykly.
Pro tuto lokalitu jsou typické vodní a vlhkomilné rostliny vyskytující se ve slepých ramenech řek a příbřežních oblastech. Pokud budete mít štěstí, můžete potkat ohrožené druhy plavín štítnatý a voďanku žabí. Dále zde během procházky budete míjet porosty orobince a chrastice. Na jaře zde naleznete hlavně kvetoucí orseje, sasanky nebo mokrýše, mezi kterými si všimnete velkého množství hmyzu přelétajícího z květu na květ. Z dřevin pak převládají vrby, olše lepkavá a jasan ztepilý. Velmi běžné jsou tu ale i nepůvodní invazní druhy trnovník akát a křídlatka japonská. Ty jsou pro biotop nebezpečné, protože se snadno a rychle množí a vytlačují tak původní rostliny. Navíc jejich kořeny a listový opad produkují látky s alelopatickým účinkem, tj. znemožňují růst jiných rostlin.
Mezi obratlovce, na které tu můžete natrefit, patří zvláště vodní ptáci – kachna divoká, labuť velká, lžičák pestrý, výjimečně i polák chocholačka. Po sluchu určitě rozeznáte právě hnízdící slípky zelenonohé. A budete-li chvíli klidně vyčkávat, můžete zaslechnout volání ledňáčka říčního, kterého po hlase snadno identifikujete a naleznete. Dále se zde můžete setkat za teplejších dnů s žábami, hlavně skokanem skřehotavým, či hady – užovkou obojkovou a podplamatou.
Ve vodě zde žijí měkkýši, hlavně vodní plži jako jsou okružáci a plovatky. Na břehu jistě objevíte mnoho jejich prázdných ulit. Nad vodou poletuje velké množství dvoukřídlého hmyzu, na zemi okolo vod se zase pohybují různé druhy brouků a motýlů. Tato lokalita je jediné známé pražské místo výskytu vílenky zevarové – malého nenápadného motýla.
Autor textů a fotografií: Tomáš Kivader
